Historie MS NORA Slaná

V roce 1982 došlo v činnosti a organizaci Mysliveckého sdružení NORA Slaná k řadě významných změn. Již v tomto zmíněném roce byl ukončen integrační proces mysliveckých sdružení v rámci celého okresu Semily a došlo k administrativnímu spojení s Mysliveckým sdružením PAVLENKA ve Stružinci, které trvalo 10 let. Na sklonku tohoto období se zdálo, že slánská NORA prakticky přestane existovat. Řada zkušených členů (Plíva Bohumil, ing. Plíva Miloš, Pleštil Bohuslav, Svoboda Bohumil, Ševců František) zanechala aktivní činnosti, další členové odešli do okolních mysliveckých sdružení a k našemu zármutku nás navždy opustili starší zkušení myslivci, např.: Holata František, Holata Bedřich, Hyška Ladislav st., Králíček Josef, Václavík Zdeněk, Votrubec Vojtěch.

Politické události devadesátých let a s nimi spojené změny ve vlastnictví půdy i lesů a přijetí nového zákona o myslivosti, daly možnost zbytku místních myslivců opět obnovit činnost MS NORA Slaná v podstatě v původních hranicích a s původním názvem. Významně k tomu napomohlo ustanovení "Honebního společenstva" (vlastníci půdy), které zvolilo honební výbor, v jehož čele je p. Břetislav Martínek.

O obnovení činnosti MS NORA Slaná se zasloužili zejména přítel Bažant Lubomír st., Hyška Ladislav, Prousek Jaroslav ml., Prousek Jaroslav st., Soldát Rostislav, Eichler Jiří, Kubík Josef, Jirounek Ladislav, kteří jako přípravný výbor zorganizovali ustavující schůzi a dnem 20. 2. 1993 zahájili činnost.

Hlavním úkolem, mimo povinností vyplývajících z členství v mysliveckém sdružení, bylo zejména zvýšení počtu členské základny. Tzn., připravit a přijmout nové adepty se zájmem o přírodu. Můžeme otevřeně říci, že se nám nelehký úkol podařilo splnit. Po 7 letech má naše členská základna 17 členů, zejména mladých lidí - průměrné stáří našich členů je 40 let.

Již několik let je v celé části honitby zastaven odstřel zajíců a bažantů. Členové MS NORA věnují značné úsilí i nemalé finanční prostředky na jejich umělý odchov a vypouštění do přírody.

Finanční prostředky získáváme především vysazováním lesních porostů - každoročně zhruba 5 000 kusů stromků a pořádáním tradiční podzimní myslivecké pobavy. Ze získaných prostředků je hrazen nákup obilí pro zvěř a materiál na údržbu mysliveckých zařízení.

Velkou pozornost věnují členové MS přípravě na zimní období. V létě odpracujeme mnoho hodin při sušení sena pro zimní přikrmování spárkaté zvěře.

Život lidí v mysliveckém sdružení je spojen společnou zálibou - láskou k myslivosti a k přírodě.